Čtvrtek, 17. 12. 2020

Východ slunce

Čtení: Lukáš 1:76-79

76  A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu 77  a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, 78  pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, 79  aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“  

• Je důvod, proč se lidé v nemocnicích, kteří jsou upoutáni na lůžko dívají přes noc z okna. Očekávají východ slunce, nový a snad i lepší den.
• Zachariáš ukazuje na Boha, který je naším východem slunce  – “navštíví nás Vycházející z výsosti.” Bůh nezůstane v nebi a nebude na nás svítit z dálky – On přijde k nám do tmavého světa a narodí se jako dítě člověka. Co více? Přijde, aby “se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti” a nejen zjevil, ale aby skrze svou smrt a zmrtvýchvstání nad smrtí zvítězil a uvedl do království světla. 
• Zachariáš měl tu výsadu psát jako první o paprscích přicházejícího světla. My již známe celý příběh Mesiáše – víme, že umíral a vstal zmrtvých, aby každý, kdo v něho věří viděl východ slunce Ježíše Krista. A nejen to, každým dnem se blížíme k momentu, kdy světlo bude zářit v plnosti přicházejícího Božího království. 
• To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.   

Otázky k zamyšlení:

• Co obdivuješ více? Východ nebo západ slunce? Proč?

• Vzpomínáš si na východ slunce, který pro tebe hodně znamenal?

• Čím jsi naplněn, když si uvědomuješ, že Ježíš přichází do tohoto světa? 

Pátek, 18. 12. 2020

Pustina

Čtení: Lukáš 1:80

80  Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.  

• Pustina, to není žádné pohostinné místo. Není moc co jíst – maximálně kobylky a med divokých včel. A také se společenstvím je to slabé. Člověk, který se rozhodne žít v pustině se musí vzdát hodně věcí – od dobrého jídla přes vztahy až po svoje pohodlí.
• A přesto je pustina k něčemu dobrá. Není v ní mnoho rozptýlení a proto se člověk může více a lépe soustředit na Boha. Nejsou tam žádné jiné hlasy tohoto světa, které by soupeřily s tím Božím. Proto Izajáš o Janovi napsal, že bude hlasem volajícího na poušti. 
• Nemusíme jít na poušť a přece ji každý máme ve svém životě. Přichází chvíle, kdy nám jsou dobré věci z života odňaty – blízcí lidé, finanční jistoty, zdraví. Jsou to pustiny, kterých se obáváme, ale Bůh si je může použít k tomu, aby si nás přitáhl blíže k sobě. A pak slyšíme Boží hlas, který říká: Mt 11,28 Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.

Otázky k zamyšlení:

• Už jsi někdy pobýval v nějaké pustině?

• Jakými pustinami jsi už v životě prošel?

• Skrze jaké věci jsi v těchto těžkých časech prožíval Boží blízkost?

Pro další povzbuzení

Denní zamyšlení od našich pastorů: