Umyj se! Novoroční zamyšlení.

Naplněná nákupní střediska se pomaličku začínají vyprazdňovat, prodavači a prodavačky mohou pořádně vydechnout, majitelé obchodů si mohou mnout ruce a počítat zisky, prázdné silnice se stávají opět rušnými a svět se krůček po krůčku dostává zase do normálu. Naopak fitness centra možná zažijí jedinečný čas, kdy puknou ve švech a člověku stačí jenom vyjít z baráku, aby viděl hromadu lidí na procházkách a denním běhání, protože z ničeho nic se každý snaží žít svůj život aktivně a něco se sebou dělat. Možná si pomyslíme – „Svět se zbláznil“ – kdepak. To nám pouze skončily Vánoce a přichází nový rok, s kterým se neodmyslitelně vážou předsevzetí.

Jaká jsou ta naše? K čemu nás předsevzetí dovedou v našich životech s Kristem?

Když uvidíme scény prvních týdnů nového roku, musí nám vrtat hlavou jediná otázka: „Čím to je, že kolem nás nejsou všude jen aktivní kulturisté, úspěšné úbytky váhy a lidé, kteří čtou každoročně desítky knih a poctivě plní své úkoly ve škole nebo práci? Kde se stala chyba?“ Odpověď asi tušíme všichni – špatně stanovené cíle, slabá vytrvalost a vůle, podlehnutí pokušením a lenosti. To jsou hlavní příčiny toho, že drtivá většina novoročních předsevzetí končí nešťastně a pravidelně se jen tak vypaří.

„Měl by si křesťan dávat novoroční předsevzetí?“ – to je otázka, která nám zde logicky vyvstane. Myslím si, že Písmo nám o tom přímo nevypráví, ale je jisté, že o určitou změnu usilovat určitě máme. Jestli už to bude na nový rok, nebo kdykoli jindy, to je na nás. Máme však usilovat o změnu k lepšímu – ne, abychom si snad zasloužili Boží lásku, ale proto, abychom se přibližovali tomu, co je Boží vůle, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Když čteme knihy Královské, vidíme krále izraelské a judské, jak se dělí na 2 hlavní skupiny: jedni činí to, co je dobré v Hospodinových očích, a druzí to, co je v Jeho očích zlé. A podle toho se potom odvíjí jejich vláda a život. Mnohokrát, když usedl na trůn král, jehož předchůdci měli k Bohu daleko, radikálně vymýtil všechny bůžky, posvátná návrší a pohanské sochy – zkrátka udělal pořádnou čistku a zbavil se všeho, čím lidé sloužili jiným bohům a čím se vzdalovali od Hospodina. Jako jeden příklad za všechny můžeme uvést Jóšiáše (2. Královská 23). Vidím, že něco podobného je potřeba dělat i v našich životech. Pokud je něco hříšného a zkaženého, čemu sloužíme a co nás vzdaluje od Boha, je NUTNÉ se toho okamžitě zbavit a dostat to pryč ze svého života.

Bůh nás může naplno proměnit, ale my se můžeme vrátit ke svému starému životu, pokud jsou jeho pozůstatky v nás stále přítomné. Když opět pohlédneme na starodávné krále, konkrétně Jóaše, vidíme u něho něco podobného. Obrátil se k Hospodinu, avšak neodstranil všechny bůžky, jejich návrší, a lid jim stále obětoval. Po mnoha letech své vlády nakonec Jóaš odpadl od Hospodina a dokonce nechal ukamenovat Zekerjáše, jenž mu zvěstoval věci, které nechtěl slyšet. A to nám zůstává jako velké varování – buďme v těchto věcech nekompromisní a zbavme se všeho zlého.

A že je moje kariéra dost důležitá a nechci o ni přijít? A že můj mobil stál 10 tisíc? Pokud je cokoli naším bůžkem a je pro nás důležitější než Ježíš, je na čase si vybrat, co má pro nás větší hodnotu – jestli vztah s Kristem a věčný život, nebo cokoli jiného. Buď zvolíme jako bohatý mladík a odejdeme, nebo uděláme radikální změnu. A není na co čekat, nemusí to být jen na nový rok!

V opačném případě se nás totiž klidně může týkat verš z 2. listu Petrova 2,22:

„Přihodilo se jim to, co říká pravdivé přísloví: Pes se vrátil k vlastnímu vývratku a umytá svině se zase válí v bahništi.“

Bůh nás může změnit na 100 %, ale pokud si necháváme ty zbytky hříchu, snadno se vrátíme k té špíně, k těm zvratkům = k hříšnému způsobu života.

Ať už si teda na rok 2019 stanovíte nějaká ta předsevzetí nebo ne, chtěl bych Vás, nebo vlastně nás všechny, vyzvat, abychom se zamysleli nad tím, co je v našem životě starého, hříšného, co je pro nás překážkou v následování Krista. Pokud něco takového najdeme, modleme se o to a odstraňme to.

A stejně jako se v 2. Petrově 1, 5 píšeo tom, abychom vynaložili veškerou snahu ke změně, tak i zde, při tomto předsevzetí, vynaložme veškerou snahu a sílu, kterou máme, abychom vymýtili své staré zvyky, které nás od Boha oddalují.

Přeji nám všem, abychom takovýto novoroční „refresh“ nepodcenili. Jde totiž o hodně – o život hodný oslavy našeho Pána a následování Ježíše v našich životech. Přeji nám všem změnu k lepšímu.

 

Samuel Rusnok,
student teologie a vedoucí dorostu v Oldřichovicích

publikováno na portálu www.therivers.cz

Zanechte zprávu

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Požadovaná pole jsou označena *

Můžete použít tyto HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.